Příprava na přijímací zkoušky na lékařské a zdravotnické obory plní několik důležitých funkcí. Rozvíjí tvou paměť, výdrž a samozřejmě připravuje stabilní vědomostní základ, ze kterého budeš v dalším studiu vycházet.
Jenže… učiva je spousta (kdo si to má všechno pamatovat?), rozsah učiva je zdánlivě neomezený (cože, mitogeny, to jsme se na střední neučili, kde to mám brát?) a je ho spousta (ale fakt, je toho hodně…)
Takže jak na to?
Volba nejlepší strategie přípravy se odvíjí od výhod a nevýhod tvé situace.
Jsi maturant gymnázia a studium vysoké školy vnímáš jako samozřejmé pokračování studia? Nebo už vysokou školu studuješ, ale chceš změnit obor? Případně jsi pracující nebo něčí máma a chystáš se dát svému životu nový směr?
Strategie Maturant
Učit se, učit se, učit se… Jasně, všichni straší s maturitou, ale neboj, tu s největší pravděpodobností zvládneš, pokud máš v plánu skládat přijímačky na vysokou školu. Připrav se, že přijímačky budou větší challenge než maturita a proto je moudré věnovat se primárně přípravě na ně, maturitu pak zvládneš levou zadní. 😉
Využij svou výhodu – maturuj z biologie (a chemie)
Využij svou nefér výhodu proti starším uchazečům a přihlaš se ve škole na všechny biologické a chemické semináře, které jsou k dispozici. Pokud tě zajímají i jiné předměty, může být lákavé zapsat si raději základy společenských věd nebo deskriptivní geometrii, zvlášť když už biologii a chemii dost rozumíš. Pokud ale víš, že se budeš hlásit na lékařskou fakultu, šetři všechnu energii pro přípravu na přijímačky a drž kurz. Samozřejmě maturuj z biologie, ideálně taky z chemie. Pomůže ti to připravit se strukturovaně a včas, navíc pokud si s nějakou modelovou otázkou nebo tématem nebudeš vědět rady, můžeš poprosit učitele, aby ti pomohl.
Začni s přípravou alespoň rok předem
Nespoléhej se na to, že se na přijímačky stihneš připravit až po maturitě. Učiva, které je nad rámec středoškolských osnov, je hodně a po maturitě se ti bude chtít mnohem víc slavit právě zdolanou zkoušku dospělosti než ponořit se do dalšího učení. A zaslouženě 🙂 Ale nemusí to prospět tvému cíli. Navíc pokud si na toto období necháš i fyziku, připravit se nestihneš.
Nezapomeň na fyziku
Pokud tě baví biologie a chemie ale k učení fyziky se ani za nic nemůžeš dokopat a budeš si říkat „když budu mít 100% z chemie a biologie, na fyzice už tolik nesejde“, výrazně snižuješ svou šanci na úspěch. I v chemii a biologii jsou často otázky, které opravdu nikdo nečeká a odpověď na ně znát nebudeš a naopak spousta informací, které se naučíš z biologie a chemie navíc ti budou k ničemu, když z fyziky vyřešíš jen polovinu otázek. Musíš zvolit takovou strategii, abys opravdu všechny tři předměty v požadovaném rozsahu zvládl/a.
Začni s fyzikou včas (ne až v květnu po maturitě) a najdi ve svém okolí někoho, kdo ti bude ochotný pomoci, případně zkus třeba online lekce Isibalo.
Studuj témata nad rámec středoškolského učiva
Utřídit informace nad rámec středoškolského učiva v patřičném a potřebném rozsahu ti pomohou kvalitní přípravné kurzy. Další variantou je samozřejmě sednout si k internetu a informace si jednu po druhé dohledat ručně podle modelových otázek dané fakulty. Věnuj dostatek času učení i těchto informací, nic co se k přijímačkám naučíš nepřijde nazmar.
Zatoč se svou slabinou – poraz prokrastinaci a nauč se učit
Posiluj své nejlepší kámoše při studiu – vnitřní motivaci, disciplínu a vytrvalost. Budou se ti hodit v dalším studiu i obecně v životě.
Strategie Vysokoškolák
Přijímačky napoprvé nevyšly? Nebo chceš prostě změnit obor? Ať tak či tak, klíčové je pro tebe zamyslet se upřímně nad svou motivací a nad tím, co od studia očekáváš.
Najdi své proč
Jak jsem zmiňovala v článku Jak se dostat na medicínu, je třeba mít správnou motivaci, aby vize tvého cíle převážila tvou oběť. Pokud se kvůli medicíně rozhodneš měnit obor nebo strávit další rok přípravou (např. pomaturitním studiem), bude tvůj krok vždy spojený s určitou ztrátou času i finanční nezávislosti. Teď ti to nemusí připadat důležité, rok sem rok tam, ale je možné, že prodloužení studia tě bude zmáhat.
Proto je klíčové najít své proč – svou motivaci, svou vizi – hledat vnitřní jistotu správnosti svého rozhodnutí a také odvahu upřímně si odpovědět na otázku, zda opravdu takové studium není nad tvé síly nebo možnosti.
Využij svou výhodu – studuj přírodovědný obor nebo pomaturitní studium
Pokud přijímačky napoprvé nevyšly a chystáš se to zkusit znovu nebo se hlásit na jiný, příbuzný zdravotnický obor, využij možnosti studovat přírodovědný obor, který tě připraví na přijímačky z biologie a chemie na výbornou. Já sama jsem studovala jeden rok experimentální biologii, která byla takovým propojením chemie, biologie a fyziky, což se ukázalo být jako naprosto ideální příprava. Počítej s tím, že samozřejmě budeš muset strávit nějaký čas přímo přípravou z okruhů k přijímačkám, i tak ti ale vysoká škola dá víc než slušnou šanci věnovat se přípravě intenzivně.
Pokud nechceš nebo nemůžeš jít na přírodovědný obor, zvaž svou investici do pomaturitního studia. Udržíš si status studenta a zároveň se budeš věnovat přípravě intenzivně po celý rok.
Měj záložní plán
Co se stane, pokud se nedostaneš ani tentokrát? Co když nový obor nebude lepší než ten, který studuješ?
Pokud studuješ vysokou školu, rozmysli se, jestli v případě neúspěchu pokračovat nebo jít pracovat. Pokud se dostaneš, studium neukončuj, ale přeruš a vyzkoušej, jestli ti první rok studia nového oboru bude vyhovovat více.
Pokud nic nestuduješ, popřemýšlej, jestli si nepodat přihlášky pro jistotu i na jiný obor, případně co za práci budeš dělat.
A kdyby přijímačky nevyšly ani letos, nezoufej, všechno má totiž své pro a proti 🙂
Zatoč se svou slabinou – pouč se z neúspěchu
Pokud patříš mezi ty, kterým se napoprvé nepoštěstilo, zamysli se, kde se poprvé stala chyba. Nevěnoval/a jsi učení dostatek času? Podcenil/a jsi některý z předmětů? Nezvládl/a jsi stres ze zkoušky? Máš potíže s prokrastinací? Učíš se neefektivně?
Buď k sobě upřímný/á a zapracuj na svých slabinách. Kvalitní přípravné kurzy ti do velké míry pomohou překonat kteroukoliv z těchto překážek. Nakonec můžeš využít své zkušenosti z přijímaček a udělat z neúspěšného pokusu svou výhodu. 🙂
Strategie Začátečník
Pokud jsi pracující, matka od dětí nebo studující humanitních směrů, biologii jsi viděl/a naposledy před deseti lety na gymplu (nebo na základce), ale chceš studovat medicínu, nutriční terapii, fyzioterapii, adiktologii, dentální hygienu nebo prostě jen biologii, drž se následujících rad.
Přijmi fakt, že se to všechno budeš muset naučit
Učit se biologii (chemii, fyziku) od základů může být frustrující. U studentů z této kategorie často pozoruji nechuť naučit se vše, co je potřeba. Často tráví při individuálním doučování spoustu času vymlouváním: „ale toho je tolik!“ a „nemám čas kvůli práci/dětem“ přinejhorším „naučím se jenom tamto a tohle vynechám“. Mají pravdu, je toho hodně a je to těžké. Pokud ale zaujmeš k biologii od začátku taky tenhle negativní přístup, strávíš spoustu energie navíc tím, že se budeš muset do učení nutit. Maturanti tohle ve zvyku nemají, jsou ze školy zvyklí, že se musí učit věci, které jsou těžké a zdánlivě nejsou k ničemu dobré. Učivo nezpochybňují, prostě si sednou a učí se.
Využij svou výhodu – najdi si individuální doučování
Ty máš samozřejmě zase spoustu výhod proti středoškolákům. Jednou z nich je, že už máš pravděpodobně dost finančních prostředků a můžeš si dovolit individuální výuku. Ideálně si sežeň někoho, kdo už má zkušenosti s přípravou uchazečů z tvé kategorie. Někoho, kdo ti pomůže nejen s vědomostmi, ale taky se strategií, ukáže ti kde začít a z čeho se učit. Bude tvým průvodcem při studiu, dodá ti podporu i motivaci, až se ti nebude do učení chtít a nenechá tě to vzdát. Tohle se ti obzvlášť šikne, pokud tví kolegové nebo rodina nejsou zrovna nadšení z tvého nápadu jít studovat.
Zatoč se svou slabinou – stanov si pravidelný čas na učení
Individuální doučování jednou týdně je důležité, ale k přípravě samo o sobě stačit nebude. Klíčové je učit se samostatně a individuální doučování využít k vysvětlení a propojení témat, kterým při samostudiu nemůžeš přijít na kloub.
Nejčastěji slýchám, že je na učení „málo času“. Tady nejvíc pomůže disciplína. Vymez si časové okno ideálně denně, např. půl hodiny když jdou děti spát, nebo delší časový úsek alespoň dvakrát týdně, během kterého se nebudeš věnovat ničemu jinému než učení. Ani práci, ani dětem, ale jen učení.
Pokud nemáš čas učit se na přijímačky, nenajdeš ho ani na studium vysoké školy.
Určitě se neuč v práci, ale ideálně ani doma s dětmi. Pošli děti s babičkou na hřiště, ať máš na učení úplný klid. Pokud tě od učení svádí dokonce i domácí práce, sbal se taky a vyraz do klidné kavárny nebo do knihovny. Aby ses něco naučil/a, potřebuješ alespoň 90 minut klidu a ticha bez rozptylování a černého svědomí, že by ses měl/a věnovat radši nádobí.
Nauč se základy chemie a fyziky
Pokud máš dostatek času na přípravu (např. půl roku), znalost základů chemie ti učení biologie dost ulehčí. Bez znalostí chemie v biologii ještě přibude pojmů a termínů, které se budeš muset naučit nazpaměť. Všichni ale víme, že mnohem snazší je ukládat informace do paměti prostřednictvím souvislostí. Základy chemie a fyziky ti pomohou se látku nejen naučit, ale taky pochopit, a využiješ je určitě i v dalším studiu (výjimkou je snad jen studium psychologie).
Chop se pomocné ruky
Speciálně pro studenty jako jsi ty pořádám kurz biologie pro začátečníky. Kurz dodá tvé přípravě potřebnou pravidelnost, směr a strukturu, podporu skupiny studentů ve stejné situaci a osvojíš si i základy z chemie a fyziky.
Pár rad na závěr
Učení na poslední chvíli
Nestihl/a ses naučit všechno potřebné? K přijímačkám je často vyžadován rozsah celého středoškolského učiva + něco navíc. Jenže zkouškový test taky není nafukovací a většina otázek bude pravděpodobně věnována obecné biologii, genetice a biologii člověka, z chemie pak obecné, organické chemii a výpočtům.
Pokud do zkoušek zbývá posledních pár dní a musíš se rozhodnout, jestli se naučíš raději čeledi rostlin nebo genetiku populací, vol genetiku. Podobně v chemii vítězí organika nad anorganikou. Znalosti se ti totiž budou hodit i v následujícím studiu, na rozdíl od botaniky a anorganické chemie.
Pokud váháš, podívej se do testů z minulých let a porovnej počet otázek z jednotlivých témat.
Důležité termíny, vzorečky a čísla, které si nemůžeš zapamatovat, si vypiš na papír a nabifluj se je nazpaměť v posledních minutách před přijímací zkouškou. Uloží se sice jen do krátkodobé paměti, ale u přijímaček si na ně vzpomeneš.
Poslední týdny před přijímačkami také můžeš využít jednorázové lekce z biologie – vyber si jen téma, které potřebuješ pochopit – ideální pro závěrečné opakování a procvičování.