Jak na to, aby dlouhé hodiny strávené namáhavým učením nakonec neskončily neúspěchem?
Ještě než se začneš učit na přijímačky, udělej nejdůležitější věc ze všech: nauč se učit.
Pokud se neumíš správně učit, může se stát, že ti studium zabírá hodně času, učivo si nemůžeš zapamatovat, trávíš dlouhé hodiny výpisky a opakováním a výsledek stejně není nic moc.
Co s tím? Jak se naučit za kratší dobu více informací?
Správné učení má určitou strukturu sestávající z několika fází:
1. Zpracování informací
Touto fází všichni učení začínáme a hodně z nás bohužel taky končí.
Jedná se o čtení textu, zvýrazňování důležitých nebo nových pojmů a dělání poznámek a výpisků při výkladu učitele.
Pokud tvůj styl učení začíná i končí zpracováním informací, tvoje učení = biflování.
Vědomosti, které získáš čtením textu nebo posloucháním výkladu zůstávají abstraktní a víš, co udělá mozek s takovými informacemi?
Aby se ti informace ukládaly do dlouhodobé paměti, je potřeba v procesu učení nevynechat následující fáze. Uvidíš, že ti učení při dodržení struktury půjde mnohem snáz a rychleji než biflováním.
2. Pochopení a kontext
Dej informacím konkrétní podobu a propoj vědomosti s učivem z jiných předmětů.
Učíš se v biologii steroidní hormony? Propoj informace s jiným učivem – jaké jiné hormony znáš? Propoj učivo s chemií, nakresli si vzorec cholesterolu. Udělej si vlastní schéma lidského těla, zakresli do něj endokrinní žlázy a vypiš k nim jednotlivé hormony, které produkují, schéma si vyvěs na viditelné místo.
Jsi žena nebo muž? Zjisti, jak poznáš, jestli máš zvýšenou nebo sníženou hladinu hormonů v těle. Zjisti, jak se používá těhotenský a ovulační test a hladinu kterých hormonů měří. Podívej se na epizodu Dr. House o steroidních hormonech.
3. Opakování
Opakování ve skutečnosti neznamená opakované čtení nebo přeříkávání si informací dokola. Pro nás opakování = vybavování.
Otestuj se – procvičuj na modelových otázkách, ideálně vyplňuj cvičení bez správných možností, ve kterých budeš tvořit odpovědi vlastními slovy.
Poté, co se něco nového naučíš a pochopíš, zavři učebnici a přeříkej vše nahlas vlastními slovy, jako bys sám/a někoho učil/a. Uč se s kamarády nebo spolužáky, vzájemně si vysvětlete, co o tématu víte. O zajímavé informace se můžeš podělit taky s rodiči, sourozenci,…
4. Aplikace
Proces zapamatování je hotový. Jak zařídit, aby ti vědomosti zůstaly v paměti i nadále?
Člověk si pamatuje 10 % z toho, co čte; 20% z toho, co slyší; 30 % z toho, co vidí; 50 % z toho, co vidí a slyší; 70% z toho, co řekne a 90% z toho, co dělá.
Hledej způsob, jak naučenou látku pravidelně používat. Přihlaš se na kurz první pomoci nebo zkus další z tipů na kreativní metody učení.
Pokud tuto strukturu nedodržíš a vynecháš některou fázi, sesype se ti celý systém a tvé učení nebude zdaleka tak efektivní.
Jak poznám, že už látku umím?
Učíš se do té doby, než dokážeš informaci poprvé správně využít při řešení modelových otázek? Bylo by krásné, kdyby to stačilo, že jo.
V modelových otázkách máme obvykle zadaný kontext a při odpovědi na otázku na výběr z několika správných možností. Informace se nám v této situaci snadno propojí a poznáme správnou odpověď, aniž bychom látce doopravdy rozuměli do hloubky a dokázali informace použít nebo vysvětlit.
Je rozdíl mezi tím správnou odpověď poznat a znát.
Rozdíl je podobný, jako když na ulici potkáme dva lidi: první člověk je náš známý, rozpoznáváme jeho obličej a jsme si jistí, že jsme ho už někdy viděli, ale nedokážeme říct kde a jak se jmenuje. Druhá osoba je náš dobrý kamarád, dokážeme s jistotou říci, jak se jmenuje, jaký je a co dělá.
Jaký je mezi těmito osobami rozdíl? I náš přítel byl kdysi jen známý, potkali jsme ho ale víckrát, poznali jsme ho v mnoha různých situacích a kontextu a postupně jsme posbírali mnoho střípků informací o jeho životě, ze kterých jsme si složili komplexní obraz.
Proces učení bychom neměli opustit ve chvíli, kdy jsme schopni jednou informaci správně použít.
Podobně jako když se učíme tancovat nebo řídit auto, proces učení bychom neměli opustit ve chvíli, kdy jsme schopni jednou informaci správně použít. Informace musíme opakovat a používat, testovat a znovu používat, stále dokola. Proto se je přeci v prvé řadě učíme, abychom je mohli s jistotou použít ve své praxi lékaře.
Své učení neomezuj časovým limitem, naopak, uč se tak dlouho, dokud nezískáš ve svých vědomostech jistotu.
A co dál?
Teď, když už víš, jak na to, zvol si strategii a pusť se do práce 🙂
Nebo se ti ještě nechce? Koukni na tipy, jak zatočit s prokrastinací nebo jak alespoň prokrastinovat efektivně.
Ať jde učení od ruky. 🙂